neděle 25. října 2015

Peklo jménem Bellova metoda pro CDA zpravodajského článku

Jedním z možných využití kritické diskurzivní analýzy (anglicky CDA) je i tzv. Bellova metoda. Jedná se o metodu, díky které lze zpravodajské články do značné míry reprodukovatelně rozebrat na jednotlivé, objektivní veličiny a připravit půdu pro analýzu ideologie v textu.

Pro nadcházející analýzu jsem dostal přidělen text "Do Slovinska přišlo během soboty asi 2700 migrantů, příliv pokračuje" (dostupný zde http://www.denik.cz/ze_sveta/do-slovinska-prislo-behem-soboty-asi-2700-migrantu-20151018.html ). Prvním krokem je očíslovat všechny věty v článku:

Titulek
1) Do Slovinska přišlo během soboty asi 2700 migrantů, příliv pokračuje

Perex
2) Lublaň - Asi 2700 uprchlíků vstoupilo během soboty z Chorvatska do Slovinska a další přes jeho území proudili v noci a dnes ráno, kdy čekalo v chorvatském tranzitním táboře Opatovac na vstup do Slovinska na 4000 uprchlíků. 
3) Slovinsko však zatím hodlá z Chorvatska přejímat nanejvýš 2500 uprchlíků denně. 
4) Slovinské ministerstvo vnitra pak odpoledne upozornilo, že nebude přijímat neomezené množství migrantů. 
5) Chorvatsko, Srbsko a Makedonie budou prý muset přispět k zpomalení jejich přílivu.

Tělo zprávy:
6) Běženci začali využívat trasu přes Slovinsko poté, co Maďarsko v noci na sobotu uzavřelo svou zelenou hranici s Chorvatskem. 
7) Lublaň uvedla, že tomu nebude bránit, dokud bude Německo, kam většina běženců míří, uprchlíky přijímat. 
8) Během soboty a dneška už bylo zatím registrováno 1650 uprchlíků na slovinsko-rakouském Šentilj/Spielfeld.
9) Poprvé po mnoha týdnech dnes naopak nepřišli žádní uprchlíci narakousko-maďarský hraniční přechod Nickelsdorf, který zel prázdnotou.
10) Dnes dopoledne slovinské úřady očekávaly dalších zhruba 1800 uprchlíků přijíždějících z Chorvatka. 
11) Zhruba 1200 už dorazilo kolem 9:30 SELČ vlakem, další měli přijet autobusy.
12) Slovinsko v sobotu oznámilo, že bude z Chorvatska přejímat pouze 2500 lidí denně a nové běžence bude přijímat až poté, co část uprchlíků odcestuje dále do Rakouska. 
13) To dnes podle APA zatím fungovalo, i když jenom v sobotu prý přicestovalo více než 6400 uprchlíků do Chorvatska.
14) Slovinské úřady tvrdí, že může být denně bez problémů přepraveno k rakouským hranicím 5000 lidí a že dokud neopustí zemi, další uprchlíky Slovinsko nepřijme.
15) „Nemůžeme přijímat neomezené množství migrantů, pokud budeme vědět, že nemohou pokračovat ve své cestě (dál na Západ)," upozornil podle agentury Reuters státní tajemník slovinského ministerstva vnitra Boštjan Šefic
16) „Věřím, že Chorvatsko, Srbsko a Makedonie budou muset přijmout také (podobná) opatření," dodal.

Mezititulek
17) Pomoc armády

18) Se zajištěním hladkého průjezdu uprchlíků přes slovinské území pomáhá slovinské policii armáda. 
19) „Na rozdíl od jiných zemí mělo Slovinsko čas se připravit. 
20) Není to úplně dokonalé, ale postupujeme vpřed," prohlásila mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Caroline van Burenová.
21) Podle serveru BBC News dostali běženci, kteří přijeli autobusy do slovinského pohraničního města Gruškovje, jídlo, teplé oblečení a lékařskou pomoc. 
22) V autobusech bylo prý hodně rodin a malými dětmi, mnohé promočené studenými dešti. 
23) Vlak s 1800 běženci zase dorazil v sobotu na chorvatsko-slovinský hraniční přechod Mursko Središće/Petišovci.
24) Hranice Slovinska s Chorvatskem je vnější hranicí schengenského prostoru. 
25) Z tohoto důvodu chce Slovinsko všechny uprchlíky registrovat. 
26) UNHCR uvedl, že Slovinsko dokáže denně přijmout až 7000 běženců.
27) Omezená kapacita malého, dvoumilionového Slovinska při přepravě běženců působí starosti humanitárním organizacím, které varují, že by tisíce uprchlíků mohly kvůli tomu uváznout v Chorvatsku či ještě jižněji a východněji v Srbsku a Makedonii. 
28) Právě tyto země tvoří takzvaný balkánský koridor, kudy míří vlna migrantů ze zemí Blízkého východu do bohatých západoevropských stá­tů.
29) Na řecké ostrovy se z Turecka mezitím denně plaví další stovky až tisíce uprchlíků. 
30) I dnešek si vyžádal mezi běženci překonávající Egyjské moře krutou daň v podobě pěti utonulých, z toho tří dětí, včetně kojence. 
31) Řeckým pobřežním hlídkám se podařilo 11 osob u řeckého ostrova Kastellorizo, ležícího východně od Rhodu, zachárnit.

V textu je tedy celkem 31 vět. 

Metoda prý není v praxi příliš využívána. Nedivím se, už nyní jsem docela vyčerpán. Ale jedeme dál.

Prvním zkoumaným okruhem je "Co":
1) Události v titulku:
1.1) Příchod uprchlíků do Slovinska
1.2) Stále jich přichází velké množství

2) Události v perexu
2.1) V sobotu přišlo do Slovinska z Chorvatska 2 700 uprchlíků
2.2) V noci a v neděli ráno proudili další
2.3) Další tisíce čekaly v neděli v táboře

3) Události v příběhu
3.1) Uprchlíci musí chodit přes Slovinsko, protože Maďarsko je již nepustí - č. 6
3.2) Během soboty a neděle registrováno 1650 lidí - č. 8
3.3) Přechod Nickeldorf zel prázdnotou - č. 9
3.4) 1 200 z 1 800 očekávaných osob přijelo vlakem č. 10, 11
3.5) Slovinské policii pomáhá armáda - č. 18
3.6) Uprchlíci dostali jídlo, oblečení a lékařskou pomoc - č. 21
3.7) V sobotu přijelo 1 800 běženců vlakem na přechod Mursko Središče/Petišovci
3.8) Tisíce dalších mezitím plují na řecké ostrovy - č. 29
3.9) V neděli utonulo 5 běženců
3.10) Řecké pobřežní hlídky jich 11 zachránily

4) Vztah mezi titulkem, perexem a tělem zprávy
Titulek informuje o události, která se udála minulý den a zároveň informaci zasazuje do širšího rámce uprchlícké vlny. Perex pak dále rozvádí situaci na chorvatsko-srbském pohraničí a poskytuje i mírný výhled do budoucna. Titulek je poměrně věcný, avšak používá obrazně-manipulativní výraz "příliv". Do titulku je zahrnuty dvě události. Zdůvodnění nastalé situace chybí, stejně jako výhled do nadcházejících dnů (zřejmě z nutnosti krácení). Titulek je věrohodný.
V perexu jsou zmíněny podrobnosti hlavního předmětu zprávy (uprchlíci na chorvatsko-srbských hranicích). Perex je věcný a rozvíjí titulek. Naopak chybí hlubší background, což ale vzhledem k profánnosti tématu není velká chyba.
Tělo textu pak rozebírá hlubší souvislosti dané problematiky a přibližuje důležité detaily. Nevysvětluje však, jak situace vznikla a jak se k ní staví evropské země. Z textu není zřejmé, proč uprchlíci míří do Evropy, proč chtějí zejména do západních zemí. Jedná se o výrazné pochybeníí, které nemá novinářské opodstatnění. Informace o utonulých je vzhledem k předešlému textu spíš nadbytečná, nezapadá do struktury zprávy. 

Další sledovanou strukturou je "Kdo":
5) Atributy příběhu
Autorem zprávy je ČTK, která se odvolává na Reuters, APA a BBC.

6) Atributy zdroju
Zdroje jsou v textu uvedeny u konkrétních informací, které jim jsou připisovány. 

7) Aktéři zpráv
Uprchlíci, Slovinci, Chorvaté, Maďaři (a ozbrojené složky těchto zemí), Boštjan Šefic - slovinský ministr vnitra, mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Caroline van Burenová, UNHCR, řecká pobřežní stráž

Po shrnutí toho, Co je předmětem zprávy a Kdo za událostí stojí přichází na řadu další údaj - Kde.

8) Místa
8.1) Slovinsko -č. 1, Chorvatsko a Opatovac - č. 2, Srbsko a Makedonie - č. 5, 
Maďarsko a zelená hranice s Chorvatskem - č. 6, Německo - č. 7, Šentilj/Spielfeld - č. 8, Nickelsdorf - č. 9, Gruškovje - č. 21, Mursko Središće/Petišovci - č. 23, Schengenský prostor - č. 24, balkánský koridor - č. 28, řecké ostrovy a Turecko - č. 29, Egejské moře - č. 30, Kastellorizo a Rhodos - č. 31

9) Struktura umístění
Místa se v textu objevují částečně v závislosti na rozmístění bodů, kritických v rámci migrační krize na Balkáně. Informace jsou doplněny počátečním bodem krize - řeckými ostrovy. Ani jednou však nejsou zmíněny země, ze kterých běženci utíkají. 

Poslední strukturální složkou je "Kdy".

10) Čas
Čas je vyjadřován zejména dvěma formami - v sobotu a dnes (tedy neděle)
11) Časová struktura
Časová struktura je velmi plochá. Zpráva se zabývá zejména událostmi ze soboty a neděle. Minulý i budoucí děj je předložen velmi mlhavě. Podstatný je ůdaj "dnes," který do zpravodajství nepatří.

12) Pozadí příběhu
Ve zprávě jsou předestřeny jen události, bezprostředně předcházející popisovanému ději. Hlubší vhled chybí.

13) Komentář
Komentář autora v souladu s požadavky, kladenými na zpravodajství od ČTK samozřejmě chybí.

14) Pokračování
Text neobsahuje pokračování, ani ideologii. Jen věcný popis událostí.


pátek 23. října 2015

Outcome bias aneb to bylo přece jasný



Ve výčtech dnes velmi populárních kognitivních omylů se objevuje tzv. outcome bias. Jedná se o zkreslení, kdy hodnotíme něčí minulé rozhodnutí na základě toho, k jakému výsledku rozhodnutí vedlo. Nikoliv dle toho, mezi jakými scénáři se aktér rozhodoval a s jakou pravděpodobnostní mírou jednotlivých scénářů počítal. Outcome bias tak zavírá oči před rizikem, s kterým aktér při rozhodování kalkuloval. A my, zaslepeni výsledkem už přece víme, že nehledě na pravděpodobnost to jinak dopadnout nemohlo.

Vzhledem k tomu, že jsem se o této chybě v českých zdrojích nedočetl a nemám tak možnost použít žádný zavedený překlad pojmu, inspiruji se polským „efekt wyniku“ neboli efekt výsledku.

Jistě se ale všichni těšíte na názorný příklad ze života. Nuže:

Obří zmutovaný krokodýl chce sníst švédskou princeznu. Princezna se před krokodýlem skrývá v troskách paláce a bude trvat týden, než krokodýl prohrabe všechny sutiny, najde ji a sežere. Jediný, kdo ji dokáže zachránit je Libyjec Muammar, který se do té doby musí dostat z Libye do Švédska. Muammar má dvě možnosti:

1) Přeplave se na vratkém člunu, plném uprchlíků do jižní Itálie. Vzhledem k tomu, že převaděčům zaplatí za převoz všechny své peníze, bude muset do Švédska jet stopem. Ke zmutovanému krokodýlovi by se měl dostat za 5 dní a priceznu tak zachrání. Je ale 30% pravděpodobnost, že Muammarovi kvůli jeho podezřelému vzhledu nezastaví moc řidičů a do Švédska tak dorazí až po dvou týdnech. To už bude místo princezny v zemi vládnout anarchie.

2) V Tripolisu nastoupí na turistický trajekt, který do Švédska také 5 dní. Je ale 50% pravděpodobnost, že Muammar bude zadržen při pasové prohlídce a hrdina se tak do Švédska dostane až za měsíc.

Muammar zvolí první možnost. Z hlediska pravděpodobnosti úspěchu je to racionální volba. Ale řidiči mu kvůli jeho otrhanému vzhledu nezastavují a cesta se neúnosně protahuje. Muammar svůj závod s časem vzdává po překročení rakousko-bavorské hranice. Už není kam spěchat.

A vlastně je v jeho případě lepší už do Švédska nikdy nejezdit, protože obyvatelé chaosem zmítaného království ho díky efektu výsledku viní za smrt princezny. Proč jezdil stopem, když mohl jet lodí? Z hlediska racionality to bylo správné rozhodnutí a my víme, že Muammar udělal, co mohl. Ale bylo přece jasné, že otrhanému Libyjci dnes nikdo nezastaví, že?





Odkud to všechno vím:


http://www.investopedia.com/terms/o/outcome-bias.asp

http://www.hbs.edu/faculty/Publication%20Files/08-080.pdf

http://www.researchgate.net/profile/John_Hershey/publication/4815945_Judgment_by_outcomes_When_is_it_justified/links/548b5fa00cf214269f1dd505.pdf
http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0749597885710217